Proč krevsající štěnice nepřenášejí nemoci a čím jsou i tak nebezpečné
Štěnice domácí v posledních letech obsazují přední příčky mnoha žebříčků. Nejen ve střední Evropě patří mezi komunální škůdce, proti kterým zasahují dezinsekční a deratizační služby nejčastější. V Česku se v průzkumu Czech Pest Index zařadily na druhé místo za potkany. Zároveň se množství štěnic nejrychleji zvyšuje a tento obtížný hmyz je podle profesionálů také škůdcem, který se nejobtížněji likviduje.
Paradoxně přitom štěnice, které se živí výhradně krví, nefungují – narozdíl od mnoha druhů bodavého hmyzu – jako vektory patogenů, tedy nepřenášejí mezi lidmi nemoci. Různé průzkumy a metaanalýzy konstatují, že v laboratorních podmínkách se na štěnicích některé patogeny (např. původci AIDS, hepatitidy B, zákopové horečky nebo Chagasovy nemoci) udržely, ale v reálném světě nebyl přenos prokázán. Jak je to možné? A čím tedy štěnice škodí?
Důvody nepřenášení patogenů štěnicemi
Vědci docházejí k závěru, že důvod není jen jeden, ale jde o soubor několika různých biologických a behaviorálních příčin, které působí současně. Zejména jsou to tyto:
- Nepřátelské vnitřní prostředí: Robustní imunitní systém štěnic obsahuje specifické enzymy a antimikrobiální látky, které ničí potenciální patogeny dřív, než mohou způsobit infekci. Navíc podmínky v trávicím traktu tohoto hmyzu nejsou vhodné ani pro rozmnožení patogenů.
- Silné sliny: U efektivních přenašečů, jako jsou komáři, se patogeny po nasátí rozmnoží v jeho těle a proniknou do slin, které komár při dalším bodnutí vstříkne do nového hostitele. U štěnic k tomuto systémovému šíření do slinných žláz nedochází. Sliny štěnic totiž obsahují směs látek, které sice slouží k potlačení srážlivosti krve a bolesti, ale zároveň vytváří pro většinu lidských virů silně nestabilní prostředí, ve kterém se rychle rozkládají.
- Jiná anatomie: Komáři rychle vstřikují přímo do krevního řečiště hostitele sliny s látkami proti srážení krve i s patogeny a pak rovnou sají. Klíšťata zase sají dlouho – hodiny až dny – a patogeny se přenášejí postupně ze střev přes sliny. Štěnice sají obvykle několik minut a jejich způsob sání je mechanicky jiný. Vstřikování slin s látkami proti srážení krve je oddělené od nasávání krve, která tak teče pouze jedním směrem – do škůdce.
- V úkrytu patogeny nepřežijí: Nepravidelné krmení štěnic, obvykle každých 5 až 10 dní, snižuje pravděpodobnost přenosu nemocí tímto hmyzem z jednoho hostitele na druhého, protože patogeny nepřežijí na štěnici ani uvnitř ní dostatečně dlouho, aby se mohly přenést dál. “Testovalo se, jak dlouho patogen vydrží na sosáku štěnice. Pasivní přenos, kdy by kousla jednoho člověka a pak hned druhého, je teoreticky možný, protože patogen na sosáku vydrží den nebo dva. Ale nasátá štěnice zaleze trávit a hned dalšího člověka nekousne,” popisuje Ondřej Balvín z České zemědělské univerzity.
- Věrnost hostiteli: Pokud má štěnice v místě svého pobytu dostatek potravy, nemá tendenci střídat hostitele během jednoho krmení. Navíc pokud v pokoji spí vždy stejný člověk, nemá ani možnost předat případné patogeny někomu jinému. Na rozdíl třeba od komárů, kteří vcelku rychle přelétávají mezi více hostiteli.
- Na toaletu až v úkrytu: Někteří hmyzí škůdci přenáší nemoci prostřednictvím svých výkalů, které může hostitel dostat do rány po kousnutí například drbáním. Štěnice takové chování nevykazují – obvykle kálí až ve svém úkrytu mimo tělo hostitele, což omezuje možné cesty přenosu.
- Krátký čas na evoluční sladění: Patogeny, které využívají krev sající hmyz k přenosu, se s daným hmyzem evolučně "ladily" po velice dlouhou dobu (např. Plasmodium a komáři, Borrelia a klíšťata). Se štěnicemi si zřejmě žádný významný lidský patogen takový vztah nevytvořil. Ondřej Balvín z ČZU také upozorňuje, že některé druhy štěnic přenášejí nemoci mezi jinými hostiteli. "Štěnice přenášejí některé viry mezi ptáky. Původním hostitelem štěnic jsou netopýři a mezi nimi také jistě přenášejí spoustu věcí. Ale mezi lidmi to nefunguje. Aby hmyz mohl přenášet patogeny, musí se virus nebo bakterie naučit v něm dlouhodobě přežívat. Kvůli tomu musí proběhnout proces adaptace patogenu na tento hmyzí vektor. Štěnice ale s člověkem, narozdíl třeba od netopýrů, nežijí ještě tak dlouho. Jsou to desítky, maximálně nízké stovky tisíc let versus desítky milionů let. Taková adaptace je do značné míry věcí náhody a na tu ještě nebylo ve vztahu k člověku dost prostoru. Lidem nebezpečné patogeny tak ještě ve štěnicích nejsou schopné přežít,” říká Ondřej Balvín.
Čím jsou štěnice skutečně nebezpečné
Ve skutečnosti tedy štěnice domácí nejsou nebezpečné kvůli tomu, že by přenášely choroby, ale z jiných důvodů:
- Druhotné infekce: Způsobují svědivé kožní reakce, které má člověk tendenci si škrábat. Pokožka se tak může zanítit a sekundárně způsobit bakteriální infekci.
- Alergie: Někteří lidé mají silné alergické reakce na kousnutí štěnicemi, která můžou vyvolat rozsáhlou kopřivku, puchýře nebo i systémovou alergickou reakci.
- Chudokrevnost: Extrémním případem zdravotního problému může být při masivním a neřešeném zamoření vznik anémie, typicky u starších a imobilních osob nebo lidí nižšího sociálního postavení. “Smrt člověka je nepravděpodobná, ale případy chudokrevnosti jsou popsané. Do takového stavu se dostal i jeden kolega, když na sobě krmil příliš mnoho štěnic, a nebylo mu dobře, takže musel doplňovat železo,” dodal Ondřej Balvín.
- Psycho-sociální důsledky: Zásadní je také společenské stigma a panika vyvolaná štěnicemi v objektu. Strach z pokousání vede často ke špatnému spánku. Lidé v zamořeném prostředí mají i pocit nečistoty a znechucení, které vedou až k úzkostem. Také se postižení lidé obávají, že přenesou štěnice na rodinu či přátele, proto pak vyhledávají méně kontaktů a dostávají se do sociální izolace.
- Peníze: V důsledku jde také o finanční důsledky. Zbavit se štěnic může být poměrně drahá záležitost za mnoho tisíc korun, protože jde o složitý zákrok, navíc obvykle s jedním či více opakováními. Do nákladů je potřeba přidat i to, že často je potřeba také vyhodit silně zamořené matrace nebo nábytek a koupit nové. Na to každý nemá, proto zejména chudší lidé takový zákrok odkládají, zkoušejí se štěnic zbavit sami bez znalostí problematiky a s pomocí slabých, veřejně dostupných insekticidů. Tím obvykle vše ještě víc zkomplikují.
Autor: Radek Novotný
Obrázek: Gemini AI
Datum vydání: 5. 11. 2026
